O zbudování tohoto kostela na Starém Jičíně písemné doklady nejsou. Ale váže se k 12. století, kdy byl budován hrad „Jitčin“ a také městečko pod hradem, které bývalo sídlem nejmocnějších pánů Kravařů a Žerotínů. Název Jičín je dán podle české kněžny Jitky.

Původní kostel byl pravděpodobně jen ve vedlejší kapli, kde byly pod oltářem spasitele nalezeny hrobky. Tam byla také nalezena měděná rakev se znakem Žerotínů z roku 1613 se čtyřmi rodokmeny. Tyto krypty byly nalezeny i pod hlavním oltářem velkého kostela. Tento kostel byl dostavěn a rozšířen v letech 1715 – 1716 v čistě Románském slohu, za faráře a patrona kostela Antonína Zenona z Danhallsenu. Kostel byl zasvěcen svatému Václavu, knížeti českému.

Věž kostela je již stavěna z pevného staviva a vybíhá na způsob koruny (cimbuří), končí výběžky, kterým lidé říkali apoštolové. Zvláštní této váze je zvon 3000 Kg těžký, darovaný v roce 1579 hrabětem Karlem ze Žerotína a je zasvěcen sv. Václavu. Zajímavé je to, že ostatní čtyři zvony byly za války odebrány, ale sv. Václav se zachoval do dnešní doby, přičiněním faráře p. Vlacha.

Hodiny na věži slouží od roku 1910 také doposud. Varhany jsou zhotoveny bratry Riegrovými v Krnově, instalovány a posvěceny v roce 1937. Varhaníkem byl výborný hudebník a skladatel církevní hudby František Šimíček.

Na panství Starého Jičína se vystřídalo mnoho majitelů, ale na konci je rod hraběnky Deymové, kteří vlastnili panství až do roku 1945 a u kostela mají svou hrobku.

Za zmínku stojí také hřbitov, který byl dříve kolem kostela. Prostranství kolem kostela bylo vyrovnáno vybudováním kamenné zdi, pohřbívalo se až do doby, kdy starojické panství koupil hrabě Karel Steilern, který si vybudoval pod kostelem zámek a v důsledku blízkého bydlení zakázal pohřbívání. Proto byl za kostelem vybudován nový hřbitov a ohraničen kamennou zdí. Na konci hřbitova byla postavena nová „umrlčí komora“ a staré u kostela byly zrušeny.

Vnitřní úpravy a vymalování kostela bylo provedeno do současné podoby v roce 1978 za faráře p. Jaromíra Hučky.

Poslední velmi nákladná oprava vnější části celého kostela byla v roce 1988 provedena za svízelných podmínek, kdy byla po opravě některých vadných krovů celá střecha překryta měděným plechem. Pak byla opravena také celá fasáda kostela a zalíčena dodaným materiálem z ciziny. Náklady byly značné, ale všechno bylo uhrazeno věřícími farnosti za velkého úsilí faráře p. Josefa Byrtuse.

Také kryté schodiště od staré fary ke kostelu bylo v roce 1894 upraveno a osazeno kamennými schody, kterých je až ke kostelu 64 (dřívější schodiště bylo dřevěné). Schody zhotovil kamenický mistr Rudolfer ze Starého Jičína. Pozoruhodná je i kašna s Andělem Strážným na náměstí, kterou vystavěl rovněž Martin Rudolfer, když se mu ve staré nechráněné kašně utopil syn. Také postavil sochu sv. Jana Nepomuckého.  Název Starý Jičín vznikl, když bylo budováno nové město na rovnějším terénu, kterému dali název Nový Jičín a původnímu „Jičínu“ Starý Jičín.